Názory — Jasperův zápisník

Zajímavosti a postřehy z USA

V létě jsem pár týdnů strávil na dovolené v USA. Pohybovali jsme se převážně na severovýchodě, kde jsme mimo jiné navštívili třeba New York City, Boston, Niagarské vodopády nebo zábavní park Six Flags New England. Odskočili jsme si ale i na jih na Floridu do vesmírného střediska NASA – Kennedy Space Center nebo na Key West, což je nejjižnější bod kontinentálních USA.  Dovolená to byla super, hned bych se vrátil a snad i v dohledné době vrátím. Fotogalerie ze severovýchodu je zde a z Floridy pak tady.

V tomto článku bych chtěl v několika bodech sepsat pár věcí, které mě zaujaly ať už v pozitivním smyslu, nebo i v tom negativním.

Doprava

• V USA je velmi levný benzín. Litr vyšel v přepočtu na přibližně 15 Kč. Zajímavé je, že spousta lidí si na cenu stěžuje. Prý bývala o dost nižší.
• Co se týče automobilů, tak zde mají všichni silné motory. Za celý pobyt jsem neviděl snad žádné auto, které by mělo motor s obsahem méně než 2,5L. Hodně lidí má také obrovské pick-up náklaďáky, i když je vůbec nepotřebují.
• V Americe má každý auto a když říkám každý, tak doopravdy každý od 16 let. Bez auta se člověk nikam nedostane. Hromadná doprava mimo větší města prakticky neexistuje, někde nejsou ani chodníky a i na kratší vzdálenosti se všude jezdí autem.
• Na vnitrostátních letech byla na palubě letadla k dispozici WiFi sít pro přístup k internetu. Internet byl sice placený a fungoval pouze, pokud bylo letadlo v letové hladině 10 000 stop, ale i tak mi to přišlo zajímavé.
• Velmi kvalitní je také silniční síť. Všechny cesty pěkně udržované, všude posekaná tráva a podobně. Dálnice se zde spravují přes noc v době nejnižšího provozu. Další den je pak možné spatřit kus nově opravené cesty.
• Drive-thru fastfoody, kam můžeme přijet autem, jsou i u nás. V Americe jsou ale úplně na každém rohu. Určitě to souvisí s těmi auty, o kterých jsem psal výše. Američani to dotáhli až do takového levelu, že mají i drive-thru bankomaty nebo lékárny. S tím jsme se doopravdy setkali a celkem jsme žasli. Podle wikipedie mají dokonce pohřební ústav, kde si přes okno v autě vyzvedneme urnu…
• Na dálnicích, obvykle ve velkých městech, mají speciální pruh pro více obsazená auta, tzv. HOV lane. Mohou zde jet pouze auta, ve kterých jsou minimálně dva pasažéři. V tomto pruhu je zpravidla o dost menší provoz, což se hodí obzvláště při dopravních zácpách.
• Co jsem měl možnost viděl, tak Američani jezdí hodně slušně. Dávají si automaticky přednost, skoro nepředjíždějí a podobně.

Stravování

• Hamburgery Američani opravdu umí. Za tu dobu jsme jich snědli opravdu velké množství, ať už to byly ty z fast foodu, z restaurace nebo domácí. Nejlepší byly asi ty z restaurace a domácí. Hned bych si dal jeden Ultimate Bacon Cheeseburger z Friendly’s. I klasické cheeseburgery z McDonald’s mi přišly v USA lepší, ale možná to bylo jen tím pocitem, že si dávám burger v USA… Jinak Whopper z Burger Kingu taky není špatná volba a kdykoliv jsme měli na výběr mezi McDonald’s a Burger King, zvítězil Burger King.
• Když už jsem zmiňoval cheeseburger z McDonald’s, tak jeden stál 99 centů. Cola v jakékoliv velikosti za 1$. Zajímavé je, že ceny nemají všude stejné, jako v ČR. V New York City jsme objednali 9 cheeseburgerů a 3 velké coly, což v Bostonu stálo cca 12$ a zde jsme platili přes 24$. Na druhou stranu to byl McDonald’s přímo na Manhattanu, takže to trochu chápu…
• Američani jsou taky experti na grilování. Snad každý má na zahradě obří plynový gril. Během našeho pobytu Američani slavili Den nezávislosti a celý týden se gril v podstatě nezastavil. Hamburgery, hot-dogy, steaky tam lítaly jak na běžícím pásu…
• Některé porce jídel jsou dost přestřelené. Příkladem může být třeba zmrzlina, kdy ačkoliv jsme si dali malou porci, tak jí bylo takové množství, že se to nedalo sníst. Prodávali tam také „Half Gallon“ porci, což jsou skoro 2 litry. Jeden by řekl, že to je spíše rodinná porce, ale našli se i lidi, co si to dopřávali sami…
• Také nám přišlo, že dost plýtvají jídlem. Třeba na grilovačce už jsme měli dost, někdo nám nabídnul další hamburger a tak jsme odmítli s vidinou, že si vezmeme později. Talíř s hamburgery ale v zápětí skončil v koši. V nějakém bistru v New Yorku jsme si třeba koupili pizzu a už byla přibližně zavírací doba. Prodavačka proto hned po našem nákupu vzala 3 velké pizzy a hodila je do koše.

Zábava, sport

• V Americe funguje zajímavá služba s názvem Redbox. Jedná se o automat na půjčování filmových DVD a Blu-Ray nosičů. Půjčení filmu na jeden den, včetně novinek, stojí pouze 1$. Automaty jsou u každého většího obchodu, médium se dá vrátit kdekoliv. Přes internet si lze dokonce zarezervovat film pro určitý automat, který máte poblíž. Platí se pouze kartou a pokud nestihnete vrátit, automaticky se strhne 1$ za každý další den… Spousta lidí preferuje Redbox před klasickým kinem, které stojí přibližně 10$ na osobu. Do budoucna prý plánují i půjčování her pro konzole.
• Na bazén nebo do fitka se často nedá zajít jen tak. Obvykle je třeba mít členskou kartu a na nějaké jednorázové vstupy se tam moc nehraje.
• Spousta Američanů, převážně těch obézních, ale ne nutně, se koupe v tričku. Důvod mi není jasný, nejspíše se stydí.
• Hodně lidí neumí vůbec plavat a jen se povalují v brouzdalištích pro děti. Prý tam vůbec nemají žádné povinné kurzy plavání, jako je tomu u nás na základních školách.

Lidé

• Z lidí mám všeobecně dost kladný pocit. Byli slušní, hned se dávali do řeči. Mnohokrát nám někdo pomohl, i když jsme o žádnou pomoc nežádali. Při focení, kdy jeden člověk fotil zbylé dva, se občas hned někdo nabídl, že nás vyfotí všechny najednou. Při cestě metrem na letiště nás hned upozornili, že určitě chceme vystoupit na aktuální zastávce a podobně.
• Ochranka ve velkých nákupních střediscích jezdí na Segway vozítkách. Zároveň mají na různých místech vylepeny čárkové kódy a pomocí čtečky se na těchto místech jakoby „checkují“. Možná si tak zaměstnavatel kontroluje, zda doopravdy dělají svou práci a jezdí po celém středisku a neposedávají někde v kumbále…
• Většina Američanů moc nemá potuchy o ČR. Občas někdo překvapil, ale jinak na dotaz ohledně České republiky padaly odpovědi typu Rusko, součást Ruska a podobně.
• Prodavači v obchodech jsou velmi příjemní. Po příchodu hned pozdraví, zeptají se, jak se máme. Někdy ve stručnosti popíšou prodejnu, co kde najdeme, jaké mají slevy a podobně.
• Prý je tam relativně jednoduché sehnat si nějakou práci. Problémem ale je, co to bude za práci. V supermarketech třeba zaměstnávají lidi, kteří vám zboží uloží do tašek, což asi nebude takové terno.
• Obezita, k tomu bych snad ani nic dál nepsal… Snad jen, že to je doopravdy problém :D
• Američané jsou hodně hrdí na svou vlast. Americké vlajky jsou vidět téměř na každém rohu.
• Univerzitní vzdělání je celkem drahá záležitost. Lidé se kvůli tomu třeba zadlužují a pak škole splácejí nemalé peníze, například 30 000$. Při dobrém prospěchu může škola prominout nějaké splátky.
• Nepotkali jsme moc kuřáků, cigarety jsou tam prý drahé.

Ostatní

• V supermarketech mají speciální elektrické vozíky pro obézní lidi.
• Na spoustě předmětech jsou různé informační nápisy, aby se pak v případě nějakého úrazu lidé nemohli soudit. Na každém pravém zrcátku v autě třeba mají nápis „Objects in mirror are closer than they appear.“ Historek o různých bizarních soudních sporech je na internetu dost. Jednu novou jsme se dozvěděli tam. Prý tam nějaká žena jela autem po dálnici, zapnula tempomat a otočila se na zadní sedadlo, kde si připravovala sandwich. Samozřejmě se vybourala a pak se soudila, protože to tam přece nebylo napsané, že to nesmí…
• Podezírám Američany z toho, že mají úmyslně posunutou velikost triček, aby si nepřipadali tak tlustí :D V ČR obvykle kupuju velikost M, tam mi sedělo S, někde dokonce XS. Co jsem tak porovnával americké XL tričko s českým, tak to americké je v každém směru o cca 10cm větší…
• Američani jsou naprostí šílenci, co se týče klimatizace. Ta je snad úplně všude, v každém autě, autobusu, metru, v obchodech a domácnostech. V hotelu v Miami nám první noc nešla vypnout, díky čemuž tam byla taková zima, že jsem spal v mikině s kapucí…
• V jednom baru ve 2 ráno zavelel DJ, že hraje poslední song a že za 5 minut mají všichni poklidně odejít, načež tak všichni učinili. Je ale pravda, že tam bylo dost lidí z ochranky. Většina lidí navíc odjela auty, i když pili. To by se v ČR nejspíše nestalo…

13. 10. 2011 000 10.38 Cestování, Názory 10 komentářů

První tři měsíce s Androidem – co se mně na něm nelíbí

Na konci června jsem si pořídil nový telefon. Volba padla na HTC Wildfire S s operačním systémem Android.

Předně musím říci, že nejsem žádný zarytý fanoušek Android OS. Klidně bych si koupil třeba iPhone, u kterého se mi líbí uživatelské prostředí a široká podpora u vývojářů aplikací, ale jehož cena je na můj vkus příliš vysoká. Telefony ani neobměňuju moc často. Toto je teprve můj třetí přístroj. První telefon jsem měl Siemens C35i, který jsem po 2 letech díky poruše vyměnil za Siemens CX65. Ten mi vydržel více jak 6 let a na svou dobu to byl relativně zdařilý přístroj se spoustou funkcí.

Jak už jsem psal, jako nový telefon jsem si vybral HTC Wildfire S. Je to v podstatě moje první reálná zkušenost s OS Android. Dříve jsem jenom naprogramoval jednoduchou aplikaci GEOkvíz, kterou jsem testoval pouze v emulátoru. Článků o výhodách a nevýhodách Androida je myslím na internetu dost, takže se nechci zbytečně moc rozepisovat. Telefon se mi celkově líbí, je dostatečně rychlý, velikostně pěkně sedne do ruky. Také nadstavba HTC Sense mi vyhovuje, ale přesto by se našlo pár věcí, které se mi moc nelíbí.

Co se mi na Androidu, popřípadě HTC Wildfire S nelíbí:

• Čekal jsem lepší propojení s ostatními Google službami. Když si desktopové Chrome ukládá do cloudu historii, záložky a další data, pro je nevyužívá i prohlížeč v telefonu?
• Česká lokalizace celkem nic moc, takže používám originál anglickou. V CZ verzi například při nějaké dostupné aktualizaci vyjede v notifikační liště text „Aktualizace nejsou k dispozici“.
• Po odinstalování některých programů stále zůstanou ikonky v menu a po kliknutí se zobrazí hláška, že aplikace již není dostupná. Ikony zmiznou až po restartu telefonu.
• Technické zpracování mohlo být lepší. Kovové unibody tělo u HTC Wildfire byla lepší volba, než plast u nástupce Wildfire S. Po zmáčknutí na určitých místech je občas slyšet vrzání…
• Při synchronizaci s Facebookem se stáhnou fotky uživatelů, které se pak zobrazují v kontaktech a při vyzvánění. Problémem ale je, že fotky mají pěkně mizerné rozlišení. V adresáři to nevadí, ale při vyzvánění je fotka celkem velká a rozmazaná.
• Telefon se už několikrát zasekl při odpojování kabelu od PC. Pomohlo až vytažení baterie.

3. 10. 2011 000 20.32 Názory 2 komentářů

Vyhledávání v následujících 5 letech

Článek napsán koncem loňského roku pro soutěž oznámenou na přednášce Googlu.

S rychle se zvětšujícím množstvím dat na internetu se zvyšuje také důležitost existence kvalitního vyhledávání v těchto datech. V souvislosti s tím vyvstává otázka, jestli v následujících 5 letech dojde k výraznější změně na trhu vyhledávání. Klasické fulltextové vyhledávání bude podle mého názoru stále nejrozšířenější, ale svůj podíl na trhu určitě budou zvyšovat nové technologie a způsoby vyhledávání.

Se vzrůstající popularitou služeb pro sdílení dokumentů v rámci internetu se budou stírat rozdíly mezi vyhledáváním na internetu a offline vyhledáváním na počítačích prostřednictvím operačních systémů. Velmi zjednodušeně by se dalo říct, že pomocí klasických internetových vyhledávačů budeme moci rychle vyhledávat i obsah našich počítačů.

Další kapitolou je vyhledávání v multimediálním obsahu. Již nyní se v této oblasti experimentuje a existuje několik zajímavých možností vyhledávání. Můžeme tak nalézt jméno písničky na základě krátké ukázky dané písničky. Podle obrázku s textem lze vyhledat font použitý na text a také můžeme vyhledat podobné obrázky ke vstupnímu obrázku, či vyhledávat obrázky podle barev, typu (ikony, obličeje, kreslené) a podobně.

Rozšiřovat se bude vyhledávání na základě fotografií, kdy uživatel například pomocí telefonu vyfotí hledanou věc či objekt (produkt v obchodě, exteriér budovy kavárny a podobně) a fotografii použije jako vstup pro vyhledávač. Ten na základě této fotografie dokáže zobrazit konkrétní informace o vyfotografovaném objektu. Hitem poslední doby je také video na internetu. Vyhledávání v těchto videích však aktuálně probíhá pouze na základě textových popisků a štítků u jednotlivých videí. Tato metoda má výhody v jednoduché implementaci vyhledávání, ale i pár nevýhod. Co když textové informace chybí, nebo jsou vyplněny špatně? V blízké době dle mého názoru vzniknou a rozšíří se technologie, které dokážou zaindexovat samotný obsah videa. Vyhledávač pak dokáže snadno určit, že se například ve videu vyskytuje nějaká konkrétní herečka, významná osoba, město, produkt, ale také použitá hudba, jazyk mluveného slova, včetně samotného významu mluveného slova, a podobně. Mimo zlepšení v relevanci výsledků vyhledávání má tato metoda uplatnění například při rozpoznávání licencovaného obsahu. S multimediálním obsahem také souvisí způsob vyhledávání pomocí fulltextu. Je nutné mít jako vstup vždy jen psaný text? Jistě každý najde nějakou situaci, kdy by bylo efektivnější jen nadiktovat, co chceme hledat, systém naši řeč rozpozná a nabídne nám relevantní výsledky. Tento způsob by jistě našel uplatnění při vyhledávání pomocí mobilních telefonů, které ne vždy mají pohodlnou klávesnici či způsob zadávání textu.

Velkou budoucnost má tzv. realtime vyhledávání, neboli vyhledávání v reálném čase. Hodně populární jsou v dnešní době různé sociální sítě, blogy, mikroblogy a podobné služby, které se mění velmi rychlým tempem, uživatelé přidávají spoustu obsahu, který často koresponduje s aktuálním děním. Klasické vyhledávání indexuje jednotlivé stránky s určitým zpožděním. U dat z těchto sociálních sítí je naopak velmi výhodné vyhledávat v reálném čase bez jakéhokoliv většího zpoždění.

Velké popularitě se těší i vyhledávání v mapových podkladech. Zde si troufám tvrdit, že v současné době je tato metoda velmi rozvinutá. Máme klasické i foto mapy, různé snímky ulic a podobně. Možnosti dalšího rozvoje vidím ve zlepšování možností a komfortu ovládání. Daly by se zde tedy zařadit vylepšení typu vyhledávání na základě hlasu či fotografií. Více o těchto možnostech je již probráno v části věnující se vyhledávání v multimediálních datech.

IT je velmi dynamické a rozvíjející se odvětví. Zda na trhu skutečně dojde k nějaké větší změně je složité odhadnout. Prostor pro inovace v technickém ohledu určitě je a troufnu si říct, že nové technologie vzniknou. Pro jejich úspěch a rozvoj jsou ale nejdůležitější samotní uživatelé. Pokud v masovém měřítku nebude ochota využívat nové služby, provozovatelům se nemusí vyplácet jejich vývoj a rozvoj.

14. 2. 2010 000 17.02 Internet, Názory Žádný komentář

Co se to zase rozmohlo…

Poslední dobou se často setkávám s následující situací. Jdu si takhle po městě a potkám jednoho nebo skupinku teenagerů s mobilem v ruce a puštěnou hudbou na „plné pecky“. Město je možno zaměnit za dopravní prostředek či další místa. Neuběhne týden, abych se s tímto fenoménem poslední doby nesetkal. Nevím, kdo to vymyslel, ale popravdě mě to dost štve a doufám, že tato móda brzy zanikne. Třeba OSA by dotyčné mohla pokutovat za neoprávněnou veřejnou produkci :D

Jistou analogii vidím s mládeží 80. let, která pochopitelně nepoužívala mobily, ale velké magiče, nebo chcete-li boomboxy, ghettoblastery a podobně. V tomto případě mně to ale přijde aspoň trochu stylové, což se o moderní mobilní verzi říci nedá.

80. léta a mladík s ghettoblasterem

Asi všichni mí známí na tento jev mají stejný názor jaké já. Co si o tom myslíte vy? Taky se vám to nelíbí, nebo tuto činnost sami provozujete?

6. 2. 2009 000 14.42 Názory 11 komentářů

„Extra Shit“ Abíčko

Jak už jsem zde někde psal, časopis ABC jsem měl ve svém mládí hodně rád a u babičky jsem měl spoustu starých ročníků, co tam zůstaly po strýci nebo mamce. Každé číslo bylo nabité zajímavými články o přírodě, technických věcech, byly tam různé návody, super vystřihovánky, komixy a plno dalších skvělých věcí…

Extra Shit již příště…

Dnešní Abíčko je jiné. Jiné svým názvem („ABC mladých techniků a přírodovědců“ se změnilo na „ABC časopis generace 21. století“), ale hlavně svým obsahem. Chápu, že obsah časopisu se musel trochu přizpůsobit dnešní generaci, ale přesto se mi změna zdá drastická.

Velké místo v dnešním ABC má skateboarding, snowboarding, BMX kola a další adrenalinové sporty. Nezapomíná se na hudbu, takže je zde plno článků převážně o hip-hopu a podobných stylech. V poradně samozřejmě nechybí problémy 10letých děcek typu „Jak se stát hiphoperem?“ a další. Žijeme ve světě počítačů, takže velká pozornost se samozřejmě věnuje hardware, herním konzolím, recenzím her včetně brutálních 18+ her. Nechybí další pro dnešní děti důležitá věc – mobilní telefony. Opět zde máme poradnu, ve které 10letá slečna na mobilu převážně hraje hry, občas napíše SMS a proto by se jí hodil telefon s dotykovým ovládáním.

Prodeje asi nešly tak, jak si vedoucí pracovníci mysleli a proto se k časopisu často přibalují různé cetky od reklamních DVD, samolepek se skate motivy a podobně. Velmi „povedená“ cetka bude v následujícím čísle – věrná napodobenina hovna s honosným názvem Extra Shit (viz foto výše). Samozřejmě je doplněn popis, podle kterého tím dostaneme například učitele. Opravdu báječná a výchovná věc…

Něco ale v časopise zůstalo. Třeba komixy jsou zde pořád. To, že je v nich jedna svastika vedle druhé, je již věc jiná (viz foto níže). Také vystřihovánky zůstaly, ale jejich kvalita je také nic moc…

Výňatek komixu z aktuálního čísla

Aktuální kvalitu tohoto kdysi skvělého časopisu bych popsal dárkem, který bude přibalen v příštím čísle – Extra Shit.

25. 1. 2009 000 18.07 Názory 9 komentářů