• Trutnov – Krakonošovo nám.
• Trutnov – Gablenz SZ
• Trutnov – Gablenz SV
• Pec pod Sněžkou – Bouda na Muldě
• Pec pod Sněžkou – Relaxpark
• Žacléř – náměstí
• Sněžka – 1602 m.n.m.
• Janské Lázně – kolonáda
• Luční bouda – 1410 m.n.m.
• Litoměřice – náměstí

Webové kamery HumlNET

Určitě si říkáte, co je na těchto stránkách zajímavé, webových kamer je přeci na Internetu spousta. Takže čím se tedy liší od ostatních?

Tou první odlišností je rozlišení obrázků. Snímky jsou k dispozici v rozlišení až 2048×1536 a jsou aktualizované každou minutu. V podstatě se tedy nejedná o kameru v pravém slova smyslu, ale spíše fotoaparát, ale to nehraje roli.

Další praktickou vlastností je to, že mají z každého místa rozsáhlý archív, ve kterém uchovávají veškeré snímky za několik posledních měsíců. Pokud jste tedy v některém z uvedených míst byli třeba o prázdninách a pamatujete si konkrétní datum a čas, není problém snímek dohledat a najít se na něm. To teď necituju z infoboxu na stránkách ale prakticky jsem si to vyzkoušel, jelikož jsem ve většině míst o prázdninách byl a opravdu jsem se na snímcích našel.

Já v Žacléři (první zleva)

Neméně zajímavé jsou videosekvence, kdy se na konci každého dne na webu objeví necelé 2 minuty dlouhá videosekvence složená ze všech snímků daného dne. Za minutu a půl si tak můžete prohlédnout kompletní zrychlené záběry z daného místa.

Z dalších „maličkostí“, které web nabízí, jsou panoramatické fotografie z Trutnova (aktualizovány co 5 minut), data z meteo-stanice taktéž v Trutnově nebo teploměry ve většině uvedených míst.

Do konce roku by ještě mělo přibýt několik nových kamer. Zatím poslední (Litoměřice) byla přidána před týdnem.

Abych jen nechválil, tak uvedu jeden zápor, kterým je zneužitelnost. Docela si dovedu představit, že by zveřejněné snímky někdo mohl nějakým způsobem zneužít.

Pěchotní srub T-S 73 s protitan­kovými překážkami, vlevo menší bunkr tzv. řopík

Jediný bunkr, který se stihl dostavit je pěchotní srub T-S 73 (na obrázku výše). V tomto objektu, který se díky místnímu občanskému sdružení podařilo zrekonstruovat, se nachází hlavní část muzea československého opevnění a také se jedná o jediný vstup do podzemní části, kde se v hloubce kolem 50 metrů nacházejí různé chodby, sály pro munici, kanceláře, ubikace a pomocná technická zařízení. Podzemní část není dokončena, jsou vylámány chodby a sály, chybí však vybetonování. Spousta podzemních prostor je zatopena nebo zasypána, ale i tak je část podzemí zpřístupněna veřejnosti a prohlídka s výkladem průvodkyně trvá přibližně 1 hodinu.

Na následujících obrázcích z podzemní části můžete vidět (zleva) schodiště do podzemní části, muniční sklad s rekonstruovanou výdřevou a nedokončený sál pro kasárny.

Na těchto fotografiích je k vidění protitanková překážka rozsocháč. Tato překážka je českým vynálezem (český ježek) a poprvé byla použita právě na zabezpečení těchto pohraničních opevnění. Během 2. světové války byl český ježek používán armádami většiny států, Němci tyto překážky použili například na pláži v Normandii.

Na dalším obrázku je lehký kulomet vzor 26 v řopíku 61 a na posledním je samotný řopík 61, tentokrát s hlavní těžkého kulometu vzor 37.

Zde je ještě krátké video natočené u pěchotního srubu T-S 73. Je na něm vidět samotný srub, protitankové překážky a řopík 61.

Na závěr ještě uvedu web www.stachelberg.cz, kde je historie tvrze, rozsáhlá fotogalerie, návštěvní doba a spousta dalších informací.