S rychle se zvětšujícím množstvím dat na internetu se zvyšuje také důležitost existence kvalitního vyhledávání v těchto datech. V souvislosti s tím vyvstává otázka, jestli v následujících 5 letech dojde k výraznější změně na trhu vyhledávání. Klasické fulltextové vyhledávání bude podle mého názoru stále nejrozšířenější, ale svůj podíl na trhu určitě budou zvyšovat nové technologie a způsoby vyhledávání.

Se vzrůstající popularitou služeb pro sdílení dokumentů v rámci internetu se budou stírat rozdíly mezi vyhledáváním na internetu a offline vyhledáváním na počítačích prostřednictvím operačních systémů. Velmi zjednodušeně by se dalo říct, že pomocí klasických internetových vyhledávačů budeme moci rychle vyhledávat i obsah našich počítačů.

Další kapitolou je vyhledávání v multimediálním obsahu. Již nyní se v této oblasti experimentuje a existuje několik zajímavých možností vyhledávání. Můžeme tak nalézt jméno písničky na základě krátké ukázky dané písničky. Podle obrázku s textem lze vyhledat font použitý na text a také můžeme vyhledat podobné obrázky ke vstupnímu obrázku, či vyhledávat obrázky podle barev, typu (ikony, obličeje, kreslené) a podobně.

Rozšiřovat se bude vyhledávání na základě fotografií, kdy uživatel například pomocí telefonu vyfotí hledanou věc či objekt (produkt v obchodě, exteriér budovy kavárny a podobně) a fotografii použije jako vstup pro vyhledávač. Ten na základě této fotografie dokáže zobrazit konkrétní informace o vyfotografovaném objektu. Hitem poslední doby je také video na internetu. Vyhledávání v těchto videích však aktuálně probíhá pouze na základě textových popisků a štítků u jednotlivých videí. Tato metoda má výhody v jednoduché implementaci vyhledávání, ale i pár nevýhod. Co když textové informace chybí, nebo jsou vyplněny špatně? V blízké době dle mého názoru vzniknou a rozšíří se technologie, které dokážou zaindexovat samotný obsah videa. Vyhledávač pak dokáže snadno určit, že se například ve videu vyskytuje nějaká konkrétní herečka, významná osoba, město, produkt, ale také použitá hudba, jazyk mluveného slova, včetně samotného významu mluveného slova, a podobně. Mimo zlepšení v relevanci výsledků vyhledávání má tato metoda uplatnění například při rozpoznávání licencovaného obsahu. S multimediálním obsahem také souvisí způsob vyhledávání pomocí fulltextu. Je nutné mít jako vstup vždy jen psaný text? Jistě každý najde nějakou situaci, kdy by bylo efektivnější jen nadiktovat, co chceme hledat, systém naši řeč rozpozná a nabídne nám relevantní výsledky. Tento způsob by jistě našel uplatnění při vyhledávání pomocí mobilních telefonů, které ne vždy mají pohodlnou klávesnici či způsob zadávání textu.

Velkou budoucnost má tzv. realtime vyhledávání, neboli vyhledávání v reálném čase. Hodně populární jsou v dnešní době různé sociální sítě, blogy, mikroblogy a podobné služby, které se mění velmi rychlým tempem, uživatelé přidávají spoustu obsahu, který často koresponduje s aktuálním děním. Klasické vyhledávání indexuje jednotlivé stránky s určitým zpožděním. U dat z těchto sociálních sítí je naopak velmi výhodné vyhledávat v reálném čase bez jakéhokoliv většího zpoždění.

Velké popularitě se těší i vyhledávání v mapových podkladech. Zde si troufám tvrdit, že v současné době je tato metoda velmi rozvinutá. Máme klasické i foto mapy, různé snímky ulic a podobně. Možnosti dalšího rozvoje vidím ve zlepšování možností a komfortu ovládání. Daly by se zde tedy zařadit vylepšení typu vyhledávání na základě hlasu či fotografií. Více o těchto možnostech je již probráno v části věnující se vyhledávání v multimediálních datech.

IT je velmi dynamické a rozvíjející se odvětví. Zda na trhu skutečně dojde k nějaké větší změně je složité odhadnout. Prostor pro inovace v technickém ohledu určitě je a troufnu si říct, že nové technologie vzniknou. Pro jejich úspěch a rozvoj jsou ale nejdůležitější samotní uživatelé. Pokud v masovém měřítku nebude ochota využívat nové služby, provozovatelům se nemusí vyplácet jejich vývoj a rozvoj.

Jistou analogii vidím s mládeží 80. let, která pochopitelně nepoužívala mobily, ale velké magiče, nebo chcete-li boomboxy, ghettoblastery a podobně. V tomto případě mně to ale přijde aspoň trochu stylové, což se o moderní mobilní verzi říci nedá.

80. léta a mladík s ghettoblasterem

Asi všichni mí známí na tento jev mají stejný názor jaké já. Co si o tom myslíte vy? Taky se vám to nelíbí, nebo tuto činnost sami provozujete?

Extra Shit již příště…

Dnešní Abíčko je jiné. Jiné svým názvem („ABC mladých techniků a přírodovědců“ se změnilo na „ABC časopis generace 21. století“), ale hlavně svým obsahem. Chápu, že obsah časopisu se musel trochu přizpůsobit dnešní generaci, ale přesto se mi změna zdá drastická.

Velké místo v dnešním ABC má skateboarding, snowboarding, BMX kola a další adrenalinové sporty. Nezapomíná se na hudbu, takže je zde plno článků převážně o hip-hopu a podobných stylech. V poradně samozřejmě nechybí problémy 10letých děcek typu „Jak se stát hiphoperem?“ a další. Žijeme ve světě počítačů, takže velká pozornost se samozřejmě věnuje hardware, herním konzolím, recenzím her včetně brutálních 18+ her. Nechybí další pro dnešní děti důležitá věc – mobilní telefony. Opět zde máme poradnu, ve které 10letá slečna na mobilu převážně hraje hry, občas napíše SMS a proto by se jí hodil telefon s dotykovým ovládáním.

Prodeje asi nešly tak, jak si vedoucí pracovníci mysleli a proto se k časopisu často přibalují různé cetky od reklamních DVD, samolepek se skate motivy a podobně. Velmi „povedená“ cetka bude v následujícím čísle – věrná napodobenina hovna s honosným názvem Extra Shit (viz foto výše). Samozřejmě je doplněn popis, podle kterého tím dostaneme například učitele. Opravdu báječná a výchovná věc…

Něco ale v časopise zůstalo. Třeba komixy jsou zde pořád. To, že je v nich jedna svastika vedle druhé, je již věc jiná (viz foto níže). Také vystřihovánky zůstaly, ale jejich kvalita je také nic moc…

Výňatek komixu z aktuálního čísla

Aktuální kvalitu tohoto kdysi skvělého časopisu bych popsal dárkem, který bude přibalen v příštím čísle – Extra Shit.